Nově vydaný zákon o požární ochraně v roce 1958 ztížil podmínky pro požární ochranu všeobecně. Po novém územně – správním uspořádání státu se z libereckého kraje stal jen okres. Změny se tak dotkly i hasičů. Krajské vedení hasičů bylo přeneseno do Ústí nad Labem, kde vzniklo sídlo nově utvořeného Severočeského kraje. Výkon státního o dozoru s působností pro celý okres Liberec byl začleněn do Okresního národního výboru v Liberci, odboru vnitřních věcí, jako požární oddělení. Do funkce náčelníka uvedeného oddělení v rámci Okresního národního výboru byl jmenován Josef Žďánský a velitelem útvaru se stal Karel Přibyl.
Velkým úspěchem libereckých profesionálních hasičů v té době skončilo mistrovství Československé republiky konané v roce 1963 v Hradci Králové, které soutěžní formou prověřovalo připravenost okresních družstev. Po velkém boji s kolegy z Bratislavy se stal liberecký útvar mistrem Československa a dosáhl tak dosud svého největšího soutěžního úspěchu ve své poválečné historii. Jednalo se pravděpodobně o předchůdce pozdějších soutěží v požárním sportu, jehož cílem je zvyšování obratnosti, rychlosti a fyzické zdatnosti hasičů. V roce 1970 bylo vrcholnými orgány požární ochrany ČSR a SSR rozhodnuto zavést požární sport do výkonu služby všech profesionálních hasičů v bývalé ČSSR a požární sport se stal součástí jejich odborné a fyzické přípravy.
Na dochovaných fotografiích je zachycen výcvik jednotky požárního sboru v Chrastavě z roku 1956, který rovněž obsahuje prvky požárního sportu.
