Po několika letech systematické práce skupin sestavených z odborníků na požární ochranu a legislativu obou republik byl předložen důkladně propracovaný návrh zákona, který Česká národní rada schválila dne 17. prosince 1985 jako zákon č. 133/1986 Sb., o požární ochraně, který účinnosti dne 1. července 1986.
Zákon o požární ochraně poprvé jednoznačně stanovil, že péče o požární bezpečnost je součástí řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti orgánů a organizací (konkrétně byla uložena povinnost ustanovit kvalifikovaného technika požární ochrany, povinnost zřizovat požárně technickou komisi a požární hlídku na požárně nebezpečných pracovištích, akcích s větším počtem osob, povinnost zpracovat dokumentaci požární ochrany, atd.). Zákon také stanovil povinnosti fyzickým osobám, a to například dbát opatrnosti k zabránění vzniku požárů, obstarávat a udržovat hasební prostředky, pravidelně čistit komíny, při požáru poskytnout věcnou a osobní pomoc k jeho zdolání, povinnost umožnit a strpět vstup na nemovitost při požáru.
Vyhláška č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně, pak podrobně stanovila úkoly požárních techniků a preventistů požární ochrany a podmínky jejich odborné způsobilosti, úkoly požárních hlídek, druhy a obsah dokumentace požární ochrany tj. požární poplachové směrnice, požárního evakuačního plánu, dokumentace zdolávání požáru, dokumentace o činnosti jednotky požární ochrany, přehled pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím, záznamy o školení a odborné přípravě v požární ochraně, údaje o požárech a jejich příčinách, dokumentace posuzování požárního nebezpečí v objektech, přehledy o zařízeních požární ochrany a hasicích přístrojích a jejich kontrole a revizi, povinnost organizací obstarat a udržovat požární signalizaci, hasicí zařízení, hasicí přístroje a jiné věcné prostředky požární ochrany. Vyhláška rozváděla také povinnosti občanů při používání tepelných spotřebičů, při skladování a používání hořlavých a jiných požárně nebezpečných materiálů.
Za orgány státní správy na úseku požární ochrany zákon určil Ministerstvo vnitra a národní výbory. Ministerstvo vnitra řídilo a prostřednictvím národních výborů všech stupňů realizovalo výkon státní správy na úseku požární ochrany, vykonávalo státní požární dozor, zabezpečovalo finanční prostředky na požární techniku a věcné prostředky požární ochrany jednotek požární ochrany, zajišťovalo výkon služby a odpornou přípravu jednotek požární ochrany, zjišťovalo příčiny vzniku závažných požárů, organizovalo požární službu civilní ochrany, stanovovalo technické podmínky požární ochrany staveb.
Zákon zřídil Sbor požární ochrany. Při Ministerstvu vnitra byla organizována Hlavní správa Sboru požární ochrany, na úrovni krajů a okresů pak správy a útvary Sboru požární ochrany. O kvalitě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, svědčí, že ve znění pozdějších změn, se jím řídíme do současnosti, tj. 35 let.
V 80. letech se zdála být situace z hlediska organizace požární ochrany za vyřešenou na delší dobu. Vlivem událostí 17. listopadu 1989 došlo ke změnám nejen ve společnosti, ale také i v požární ochraně.
Použité zdroje:
JUDr. Zoltán Szaszo. Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích, 2010.