Uplynulo již neuvěřitelných deset let ode dne, kdy v pátek 6. srpna 2010 zasáhly území Libereckého kraje bleskové povodně. Vzaly s sebou vše, co jim stálo v cestě. Pršet začalo vydatně v pátek kolem osmé hodiny večerní, prudké lijáky trvaly celou noc a menší toky, zejména na Liberecku, se začaly rozvodňovat a zaplavovat okolí. „V pátek ráno, když jsme nastupovali na klasickou směnu, bylo hlášeno, že bude vydatně pršet“, vzpomíná Jaromír Hanzl, který jako hasič zasahoval během povodní v roce 2010. Krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje začalo před půlnocí přijímat první telefonáty se žádostmi o pomoc. Jednalo se hlavně o čerpání vody ze zatopených sklepů, garáží a zahrad. „K první události jsme vyjížděli už ve čtyři hodiny ráno a bylo to k rozpadlé silnici, kterou vzala voda“, řekl Jaromír Hanzl. V Raspenavě voda brala vše, co jí stálo v cestě.“ Vzpomínám si, že najednou přišla třímetrová vlna, která spláchla všechny lávky. Vidět v Raspenavě 4 m zvedlou řeku a zatopená místa, která znáte, bylo hrozné“, vybavil si npor. Josef Hanzl, velitel stanice Raspenava.
Druhý den ráno, v sobotu 7. srpna 2010, zasedl v Hrádku nad Nisou krizový štáb, který začal řešit první vážnější problémy vzniklé z předchozí noci. Třetí stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou a na Smědé v Předláncích. Tou dobou trvaly intenzivní práce hasičů také v Chrastavě, Bílém Kostele, ve Frýdlantu a v okolí Mníšku, kde došlo k vylití Jeřice a Václavického potoka. „Než jsme lidem stačili říci, vystěhujte si věci o patro výš, tak byla už voda v domech“, vzpomíná mjr. Jaromír Mottl, velitel stanice Liberec, který byl během povodní velitelem sektoru Hrádek n. Nisou. Velké omezení nastalo také v dopravě. Přestaly jezdit vlaky na trati z Liberce do Hrádku nad Nisou, z Frýdlantu do Černous či Varnsdorfu a Žitavy. Několik desítek domácností na Liberecku bylo bez proudu. Kolem poledne začaly také první evakuace obyvatel ze zatopených lokalit. Například v Mařenicích na Cvikovsku evakuovali 45 lidí z letního tábora. Lidé, kteří nestačili ze svých domovů před velkou vodou utéct, se snažili čekat na záchranu na střechách svých domů nebo stromech. Tou dobou říčka Jeřice v Chrastavě vystoupala až do výšky 433 cm. Menší toky se vylily do okolí polí a luk, pole nezvládala vsakovat vodu, a tak bylo zaplaveno téměř celé město.
V Mníšku, který byl již skoro celý pod vodou, byla tou dobou voda hluboká až 4 metry. „Jako lezci jsme byli vysláni do Mníšku, kde byl vodou stržen kus domu, ve kterém uvízli lidé. V danou chvíli se dům nacházel přímo uprostřed řeky. Žádali jsme o leteckou podporu, ale to vzhledem k počasí nebylo možné. Jako lezci jsme vytvořili lanový traverz a přelezli jsme až do 20 metrů vzdáleného domu. Nejobtížnější bylo dostat to lano až k těm osobám. Na místě jsem vyhodnotil, že půjde o velice rizikovou činnost, takže jsem tam nakonec lezl já. Celá akce se podařila a oba dva lidi ze zatopeného domu jsme zachránili“, vzpomíná kpt. Jiří Košek, v tu dobu velitel lezeckého družstva. V Nové Vsi hrozila protržením přehrada Mlýnice. Obec začala okamžitě místní obyvatele evakuovat. Bez proudu je v odpoledních hodinách Frýdlant, Mníšek, Václavice, Nová Ves, Bílý Kostel, Nové Město, Heřmanice, Chrastava. V terénu bylo více než 200 hasičů s celkovým počtem 85 kusů hasičské techniky. Voda v centru Frýdlantu vystoupala až do výšky jednoho a půl metru. Na evakuaci čekalo přes 1.000 lidí, které za několik hodin evakuovala armáda. Na pomoc přijela také horská služba s těžkou technikou. Přesto zůstala některá místa zcela nedostupná poté, co voda odřízla všechny přístupové cesty.
Do Libereckého kraje byly vyslány na pomoc také jednotky ze sousedního Královéhradeckého kraje, Středočeského kraje, který vyslal do Libereckého kraje transportér, čluny a třicet hasičů. Na pomoc přijel i Záchranný útvar HZS z Hlučína. V zasažených oblastech postupně vznikala evakuační střediska. V Hrádku nad Nisou lidé dočasné zázemí nalezli v Základní škole T. G. Masaryka, v Horním sedle u Hrádku n. Nisou lidem nabídla pomoc restaurace U Řeháčků a v Liberci se zřídilo evakuační středisko v ZŠ Zeyerova. „Celý Hrádek n. Nisou byl odpojen od proudu a plynu. Ponořil se kompletně do tmy. Vypadly také telefonní sítě. Jediné, co fungovalo, byly pevné linky, takže jsme na nich odřídili zásah první dva dny“, popisuje mjr. Jaromír Mottl. Za 24 hodin operátoři tísňový linek přijali přes 2.242 hovorů. Největší zátěž nastala mezi 10. ‑ 16. hodinou, každých 15 min operátoři odbavili zhruba 55 hovorů. Bylo tak velmi náročné vyslat co největší počet vhodných sil a prostředků složek IZS k zabezpečení záchrany a evakuace osob. Před půlnocí byli nuceni opustit domovy lidé ze Zákup a Cvikova.
V neděli 8. srpna 2010 přijeli na pomoc hasiči z německého Görliz. V odpoledních hodinách do Libereckého kraje přijel také tehdejší prezident České republiky Václav Klaus, který navštívil krizový štáb a prohlédl si zasažené oblasti. Situace se začala stabilizovat. Nejvíce zasažené lokality byly Frýdlant, Nová Ves, Raspenava, Višňová, Bílý Kostel, Chrastava, Hejnice, Heřmanice. V Hrádku nad Nisou voda zaplavila více jak 300 objektů. Z města evakuovali přes 400 obyvatel. S 22. hodinou začal platit 3. povodňový stupeň na několika místech – na Ploučnici v České Lípě, v Benešově nad Ploučnicí, v Mimoni a na Smědé v Předláncích. Druhý povodňový stupeň platil na dvaceti místech.
V důsledku povodní přišlo o život celkem 5 lidí. Zraněno bylo přes 130 osob. Celkové škody byly vyčísleny na 8.212.451 tis. Kč. Přibližně 160 lidí bylo evakuováno vrtulníky policie, armády a záchranné služby. Do záchranných a likvidačních prací bylo zapojeno 267 jednotek HZS ČR, JSDH, HZS podniku a JSDH podniku, přes 1. 000 hasičů, 700 policistů, 40 záchranářů zdravotnické služby, 1.800 vojáků a stovky dobrovolníků. Povodně zasáhly 81 obcí a 1.872 domácností. Hasiči při záchraně osob „utopili“ několik svých vozidel. Vedle záchranných prací hasiči na řadě míst v Libereckém kraji prováděli povodňové zabezpečovací a likvidační práce. Jednotky se soustředily také na odstraňování překážek, které ve vodních tocích ucpaly mostky a propustky a bránily plynulému odtoku. V mnoha případech hasiči instalovali protipovodňové zábrany, především pytle s pískem. V krizových štábech působilo přibližně 65 osob a 13 osob zajišťujících logistickou podporu.
