V září letošního roku si připomínáme 50 let od zahájení činnosti prvního profesionálního požárního sboru na území okresu Semily. Tehdejší Okresní veřejný požární útvar svoji činnost zahájil 1. září 1970 v Semilech.
Stanice Semily přitom byla původně zbrojnicí dobrovolného požárního sboru ze Semil I. Sbor svoji zbrojnici vystavěl svépomocí na místě dnešní stanice v roce 1964. Areál měl tři výjezdové garáže se společenskou místností a budovou současných kanceláří, tehdy bytů. Při vzniku veřejného požárního útvaru začala být zbrojnice využívána společně s jednotkou profesionálních hasičů. Postupně však musel dobrovolný sbor zbrojnici uvolnit pro potřeby tehdejšího požárního útvaru. I přesto však stanice přestala brzy stačit, a tak došlo v roce 1975, opět svépomocí, tentokrát příslušníky ve službě, k dostavbě garáží pro výškovou techniku a jeřáb.
V této podobě stanice sloužila až do roku 1994, kdy již prostorově nevyhovovala nárokům na stanici tohoto typu a započala nejprve další přístavba garáží, sociálního zázemí, ložnic a zejm. operačního a informačního střediska a následně také rekonstrukce administrativní budovy a vestavby dalších kanceláří do půdních prostor. OPIS bylo projektováno na podmínky vznikajícího IZS, kdy byl předpoklad společného operačního střediska pro základní složky systému, což však nakonec nebylo naplněno.
Dnešní budova je dvoupodlažní, administrativní část je třípodlažní s přilehlou věží. V přízemí se nachází 10 garážových stání se zrenovovanou dílnou speciálních služeb a sklady. V patře je zázemí pro sloužící hasiče. Spolu s výjezdovou jednotkou sídlí v prostorách stanice také část ředitelství územního odboru Semily. Nárůst početního stavu a rozšiřující se spektrum činností vyvolával další zvýšenou potřebu zázemí pro organizační činnost jednotky. Poslední rekonstrukce a rozšíření garážových stání a prostor pro směnové hasiče tak byla zahájena v září roku 2015 a kolaudace proběhla v červnu 2016. Stanice se nachází v povodňovém pásmu Q 20 a do budoucna zůstává otázka, zda areál stanice přesunout do jiného vhodnějšího místa.
Zahájením činnosti požárního sboru si však nelze představit, že zde bylo ihned od počátku akceschopné a vycvičené družstvo profesionálů, které vyjelo do dvou minut od ohlášení události, a které pomáhalo po celém okrese. Zrod sboru, alespoň trochu podobný dnešním profesionálním útvarům, trval několik dlouhých let, kdy se postupně naplňoval početní stav na později ustálených 5 hasičů a 1 spojařku.
Postupně se sbor zaměřil i na vzdělávání v dnes již nevídaně krátkých třítýdenních nástupních kurzech, a na rozšiřování výzbroje a výstroje. Celkové podmínky (materiální, finanční) pro profesionální požární ochranu však byly horší, než je tomu dnes. Profesionální práce hasičů tak musela být vykonávána převážně jako poslání s nadšením a snahou pomoci bližnímu. Takový přístup je hodný ocenění, neboť všichni, kteří se na této práci podíleli, tak připravili půdu nastupujícím hasičům.
Významné zásahy stanice
70. léta
- požár areálu Technických služeb v Turnově
- požár budovy Agrostroje v Jičíně
- požár továrny na hračky TOFA v Semilech
- povodně v roce 1978
80. léta
- požár lesa v Harrachově – mezinárodní účast požární stráže z Polské republiky
- požár horské chaty Harrachovka
- požár lesnického učiliště v Harrachově
90. léta
- 25. 8. 1990: tragická železniční DN s následným požárem v Podspálově, nehoda si vyžádala 11 lidských životů
- 25. 12. 1994: požár textilního závodu v Hájích nad Jizerou
- 1995: požár továrny v Zálesní Lhotě, škoda 10 mil. Kč
- 3. 12. 1996: požár 4 rekreačních objektů ve Vysokém nad Jizerou
2000 a více
- 17. 2. 2003: Semily, Kolonka, požár souboru objektů
- 17. 1. 2007: únik čpavku v pivovaru Hrubý Rohozec
- 22. 4. 2007: požár zámku v Jesenném
- 11. 5. 2008: požár velkokapacitní skládky komunálního odpadu v Košťálově
- 3. 12. 2015: požár výrobního závodu AGBA, v.o.s. Turnov
- 17. 9. 2017: požár areálu na zpracování odpadů, Lomnice n. Popelkou
- 7. 4. 2020: lesní požár Horská Kamenice, zvláštní st. poplachu
Velitelé stanice
| Od | Do | |
| Otakar Kudrnáč | 1970 | 1974 |
| Josef Petřivý | 1974 | 1977 |
| Václav Václavíček | 1977 | 1978 |
| Jan Mifka | 1978 | 1988 |
| Josef Králíček | 1988 | 1989 |
| Jan Doležal | 1990 | 2004 |
| Ing. Jiří Kovalský, Ph.D. | 2004 | 2008 |
| Bc. Pavel Štěpánek | 2008 | 2010 |
| Bc. Petr Farský | 2010 | 2015 |
| Ing. Jan Hrdlička | 2016 | 2019 |
| Ing. et Ing. Adam Vondra | 2020 | dosud |
Zásahová technika stanice – historie a současnost
Požární sbory byly už od svých začátků zaměřeny na zásahy u požárů. Až s postupným rozvojem průmyslu, automobilizmu a urbanismu narůstal počet událostí technického charakteru. Největší četnost zásahů dnes představují zásahy na technické havárie a dopravní nehody, požáry jsou v četnosti událostí až na třetím místě. Tento vývoj zásahové činnosti se odráží i na zásahové technice. Při svém vzniku měla stanice k zásahové činnosti k dispozici cisternovou automobilovou stříkačku CAS 25 Škoda 706 RTHP a automobilový žebřík Praga RN. Následným rozšiřováním stanice a obnovou požární techniky disponovala stanice cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 32 Tatra 148, technickým automobilem Avia Furgon či osobními automobily Škoda 1203.
V současné době disponuje stanice Semily dvěma cisternovými automobilovými stříkačkami v technickém provedení – CAS 20/4000/240-S2T Tatra T-815-2 a CAS 15/2200/135-M2T MAN TGM 13.240 4×4 a cisternovou automobilovou stříkačkou určenou pro velkoobjemové hašení CAS 30/9000/540-S3VH Tatra T-815-7. Výškovou techniku zabezpečuje automobilový žebřík s dosahem 32 metrů AZ 32-M1Z MERCEDES-BENZ Atego 1422 s nástavbou od firmy METZ.
Stanice Semily svým typem (typ C1) a předurčeností (střední jednotka pro zásah na nebezpečné látky) zabezpečuje speciální techniku nejen pro svůj hasební obvod, ale i pro celý územní odbor Semily s přesahem do okolních územních odborů a královéhradeckého kraje. Za tímto účelem jsou na stanici dislokovány vyprošťovací automobil s navijákem o tažné síle 10 tun a nosností výložníku 14 tun VYA 14-S3 Tatra T 815, technický automobil určený pro likvidaci havárií nebezpečných látek TA-L1R IVECO Daily. Na stanici je vyčleněna lezecká skupina, která zasahuje u speciálních záchranných prací ve výškách a nad volnou hloubkou, velitel čety, který se podílí na velení u rozsáhlých zásahů a mimořádných událostí nebo speciální technické vybavení pro stabilizaci a pažení v závalech a staticky narušených objektech. Stanice disponuje řezacím a hasicím zařízením CCS Cobra, které dokáže generovat vodní paprsek schopný řezat všechny stavební konstrukce a hasit v objektech bez nutnosti vstupu hasičů do požárem zasažených prostor.
